Tak jsem tady zase, o týden dřív než loni. :-) Cíl? Stejný. Vstupní váha? Zaplať Pán Bůh, taky. Loni jsem začínala cyklus s váhou v normě a cílem shodit tři kila, jen abych se sama sobě víc líbila. Shodila jsem dvě. A za rok jsou zpátky. Ale to já nepovažuju za jojo-efekt, dvě kila - to je u mě občas rozdíl váhy ráno a večer.

Zajímalo by mě, co já jsem to vlastně za týpka. Rozhodně nemám období přejídání a hladovění, to v žádném případě. Mám období, kdy si nic nezakazuju, období, kdy si dopřeju čokoládu, kdykoliv na ni mám chuť. A pak si někdy řeknu, že by to chtělo přibrzdit. Nezačnu jíst míň, jen prostě vynechám všechna zakázaná jídla a žiju zdravěji. Ale přestože jsem se domnívala, že dodržuji jakýsi rozumný energetický příjem i bez sebekoučinku, džíny byly pořád těsnější. Tak jsem se včera rozhodla, že se sem vrátím. A už večer jsem si třásla nedočkavostí, jak si budu zase hrát se semaforky!

Letos bych k sobě chtěla být tvrdší a shodit kila čtyři. Což znamená nevykašlat se na sebekoučing ani na dovolené! Chtěli bychom se vrátit ještě jednou do Šumperka, kde jsme letos na dovolené už byli. V tom hotelu sice skvěle vaří, a předem přiznávám, že jeden večer si jejich uzená žebra na medu určitě dopřeju, ale bez problémů se dají vybrat i zdravá a lehká jídla.

Od letoška zkusím i psychokoučing. Sice jsem si zvolila "Udělám si čas na sebe a své záliby", ale myslím tím spíš - udělám si čas a konečně začnu psát diplomku. Chtěla jsem ji mít za prázdniny z větší části hotovou, polovina prázdnin pryč a já na ní ještě ani nesáhla. :-(

A ještě jeden rozdíl tu je oproti loňskému roku. Začala jsem trochu víc přemýšlet nad tím, co jím. To samozřejmě neznamená, že bych okamžitě začala kupovat všechno v bio-kvalitě! Něco jsem změnila pro zábavu, něco z pohodlnosti. Pro zábavu jsem si začala na balkóně pěstovat vlastní zeleninu. Je ale jasné, že pár rostlinek v pár truhlících nemůže pokrýt spotřebu. A tak jsem z pohodlnosti objevila bedýnky českých farmářů. A to je bezva věc, ve čtvrtek mi prostě někdo přiveze až domů nákup na celý víkend. Také jsem si našla cestu do farmářského obchodu, ačkoliv je v centru města a z práce to pro mě znamená skoro hodinovou zacházku. A tady bych viděla jediný problém - farmářské mléčné výrobky nejsou zrovna nízkotučné. :-) No, můžu se utěšovat tím, že do toho obchodu musím dojít a že je to docela slušný kousek cesty pěšky. :-)

Tak - vzhůru do nového čtyřtýdenního cyklu! :-)